Rozpis tréninků
|
|
|
Út 8.9.2026
|
16:00 - 17:30 : Přípravka
(Marcel)
18:00 - 20:00 : Pokročilí +
(Marcel)
|
|
|
|
Čt 10.9.2026
|
16:00 - 17:30 : Přípravka
(Marcel)
18:00 - 20:00 : Pokročilí +
(Marcel)
|
|
|
|
Út 15.9.2026
|
16:00 - 17:30 : Přípravka
(Marcel)
18:00 - 20:00 : Pokročilí +
(Marcel)
|
|
|
|
Osu [čteme: os] je nejpoužívanějším výrazem jak na turnajích tak i v dojo [čteme: dodžo].
Když vcházíte nebo opouštíte dojo, zdravíte úklonou a slovem Osu.
Taktéž zdravíte svého partnera v kumite [čteme: kumite]. Tímto způsobem také dáváte najevo, že chápete učitelovo
vysvětlení daného problému. Před započetím cvičení každé techniky kihon [čteme: kihon] demonstrujete
připravenost cvičit hlasitým „Osu”. Pokud během volného kumite váš partner
(nikoliv soupeř) vás zasáhne dobrou technikou, tak zvoláním „Osu” oceníte jeho výkon.
Pozdravem Osu a úklonou na turnajích bojovníci vzdávají hold a respekt rozhodčímu,
soupeři a divákům a to před a po samotném zápase. Osu se tedy užívá v mnoha situacích,
ale co vlastně samotné slovo Osu znamená?
Slovo Osu pochází ze slov oshi shinobu [čteme: oši šinobu], volně přeloženo
"vyrtrvej jakkoliv jsi pod tlakem". Jinak také trpělivost, odhodlanost a houževnatost.
Síla charakteru se zpevňuje a rozvíjí ve tvrdém tréninku a nazývá se osu no seishin [čteme: os no seišin].
Při každém vyslovení Osu máme na paměti tyto tři zásady. Vyjadřuje ochotu snášet
nebo trpět nepřízeň a vydržet jakýkoliv tlak na svou osobu.
Jednoduché slovo Osu také velmi přesně vystihuje meze kde se tzv. láme charakter.
Ten kdo je schopen demonstrovat ducha Osu v každém slově, myšlence a činu může být
považován za moudrého a odvážného. Celý trénink v dojo by se měl nést v duchu Osu.
Celý váš život se může nést v duchu Osu a může pak dojít naplnění.
Základním prvkem etikety je pozdrav – rei [čteme: rei], který je v Japonsku symbolizován úklonou.
Úklona je, v případě porozumění nebo souhlasu, většinou doprovázena slovem osu.
Vždy se nejprve klaní technicky nižší stupeň a až po něm technicky vyšší stupeň.
Vždy při příchodu do tělocvičny nebo při odchodu z tělocvičny se provádí úklon doprovázen slovem osu.
Tímto zdravíme všechny, kdo se v tělocvičně nachází a také tím děkujete za možnost v dané tělocvičně trénovat.
| 1. |
|
Na začátku a na konci každého tréninku je nástup (řada).
Do řady se nastupuje zleva, podle získaného technického stupně (pásku) od nejvyššího po nejnižší. |
| 2. |
|
Poté trenér slovem yame! [čteme: jame!] vyzve k ukončeni všeho, k tichosti a kázni.
Karateci zaujmou postoj musubi-dachi [čteme: musubi dači] (paty u sebe a špičky vytočené mírně do stran). |
| 3. |
|
Dále trenér vysloví yoi [čteme: joi] a všichni se postaví do základního postoje (heiko-dachi [čteme: heiko dači]). |
| 4. |
|
Na povel seiza [čteme: seiza] si všichni sednou do sedu na paty
(zakročíme levou nohou vzad a poklekneme na levé koleno, stále máme polštářky chodidla na zemi, pak doklekneme na pravé koleno a zároveň dosedneme na paty,
současně položíme nárty na zem, záda jsou rovná a ruce jsou položeny na stehnech). |
| 5. |
|
Následuje mokuso [čteme: mokuso].
Na tento povel všichni přivřou oči a předkloní hlavu vpřed tak, aby byla mírně přitlačená brada k hrudi, dýchá se volně a soustředí se na meditaci.
Meditací se myslí, že se pokusíme zapomenout na to, co jsme dělali do teď a připravíme se na trénink karate.
Nádech provádíme nosem „ do břicha“ tzv. brániční dýchání, a vydechujeme mírně pootevřenými ústy. |
| 6. |
|
Asi po 20 sekundách oznámí trenér mokuso yame [čteme: mokuso jame]. Všichni ukončí meditaci
a pomalu otevřou oči. |
| 7. |
|
Nyní výzvou shomen ni zarei [čteme: šomen ni zarei] následuje úklon k přední straně tělocvičny - dojo.
Úklona je doprovázena slovem osu. Ukončení úklonu se provádí postupně od nejvyššího technického stupně
až po nejnižší. |
| 8. |
|
Následuje výzva k úklonu trenérovi. Pokud má trenér mistrovský technický stupeň (dan [čteme: dan] – černý pásek),
výzva k úklonu je sensei ni zarei [čteme: sensei ni zarei]. V případě, že je trenérem student karate s žákovským
technickým stupněm (kyu [čteme: kju]) – alespoň od fialového pásku až po hnědý,
je výzvou k úklonu sempai ni zarei [čteme: sempai ni zarei]. Úklona je doprovázena slovem osu.
Ukončení úklonu se provádí postupně od nejvyššího technického stupně až po nejnižší. |
| 9. |
|
Nakonec jsou všichni slovem kiritsu [čteme: kiricu] vyzváni k postavení se.
(vstávání ze seiza provádíme obráceným způsobem od posazení se). |
| 10. |
|
Na začátku tréninku, zpravidla, trenér seznámí žáky s průběhem tréninku. Na konci tréninku muže trenér
vše zhodnotit nebo zakončit výkřiky kiai [čteme: kiai]. |
| 11. |
|
Na konec výkladu se všichni trenérovi ve stoje ukloní. Úklon je doprovázen slovem osu. |
|
|
|
|
Pozdrav ve stoje
ritsurei [čteme: ricurei]
|
|
|
Pozdrav v sedě na patách
zarei [čteme: zarei]
|
Pokaždé, když jdeme cvičit s nějakým partnerem, jej pozdravíme úklonem ve stoje při začátku
a při konci cvičení s ním. Úklon je doprovázen slovem osu. Stejně tak, když trenér něco vysvětluje,
pro důkaz pochopení jeho výkladu, je úklon ve stoje doprovázen slovem osu.
Také v případě, kdy žák potřebuje trenérovi něco sdělit, přistoupí k němu, ukloní se,
poté se mu ukloní trenér a žák může hovořit.
Zakročíme levou nohou vzad a poklekneme na levé koleno, stále máme polštářky chodidla na zemi, pak doklekneme na pravé koleno
a zároveň dosedneme na paty, současně položíme nárty na zem, záda jsou rovná a ruce jsou položeny na stehnech.
|
"One whose spirit and mental strength have been strengthened by sparring with a never-say-die attitude should find no challenge too great to handle. One who has undergone long years of physical pain and mental agony to learn one punch, one kick, should be able to face any task, no matter how difficult, and carry it through to the end. A person like this can truly be said to have learned karate."
|
|
Gichin Funakoshi
|
|
|
